FC Dosta Bystrc-Kníničky
oficiální web
Aktuality Organizace Soupisky Statistiky Tabulky Odehrané zápasy Rozlosování Sponzoři Historie
Aktuálně:


Historie klubu

První kopaná ve svrateckém povodí vznikla v roce 1920 v Žabovřeskách, pak pronikla do Jundrova, v roce 1931 do sousedního Komína a sportovní horečka v Bystrci a Kníničkách propukla v roce 1932. V Bystrci byly založeny dokonce dva kluby Rudá Hvězda a Sportovní klub.V Kyničkách, jak se tehdy psávaly, Dělnický sportovní klub. Tyto průkopnické kluby časem měnily názvy, jsou však předchůdci dnešního klubu FC Dosta Bystrc-Kníničky.

Etapa RH Bystrc (léta 1932-1940)

Jejím základem byla dělnická mládež. Založení 20.4.1932 uskutečnili v tehdejším hostinci "U Zajíčků" tito členové: Bittner, Břetislav, Bohuslav, Oldřich, František a Rafael Havlíček, Havlík, Jelínek, Jos. a Stan. Kostečka, Rojka, Sedlák, Šotola a Vašín. Hřiště minimálních rozměrů 85x42 m bylo vybudováno v Údolí oddechu pod Holednou, sloužilo ještě v roce 1938, pak se na něm nemohlo hrát zákazem veřejných činitelů. Funkcionářskou osobností byl sekretář Oldřich Havlíček. RH Bystrc hrávala od roku 1935 okresní soutěže Rudých hvězd s těmito soupeři: Ivančice, Němčice, Šlapanice, Dol. Kounice, Německé Knínice (nyní Veverské), Babice, Oslavany, Pohořelice, Slavkov, Starý Lískovec, Tuřany, Zakřany a DSK Kyničky. Vedla si úspěšně, soutěž 3-krát vyhrála. První hráčský kádr tvořily: Břetislav Havlíček - Bittner, Josef a Stanislav Kostečka, Jelínek, Jurný, Rafael a Bohuslav Havlíček, Suchánek, Miroslav Klimeš a Vašín. K oporám patřil Břetislav Havlíček, vynikající brankář, který v roce 1934 reprezentoval ČSR na Dělnických hrách v Paříži. Hnutí Rudých hvězd bylo v menšině, naráželo na odpor veřejných činitelů, výhody byly na straně Čs.asociace fotbalové. Nebylo divu, že pod útlakem a různými zákazy změnila RH Bystrc v roce 1936 svůj název na Olympia Bystrc a zakrátko na Olympia Žebětín (na soupiskách se ale objevovali hráči Bystrce). Tým Olympie zařazený nejprve do nejnižší třídy hrál v sezóně 1936/37 II.třídu s těmito soupeři: DSK Staré Brno, Nové město na Moravě, SKEP Brno, Veverská Býtyška, Lomnice u Tišnova, Komárov, Podhorská Slavia Tišnov, Makkabi Brno, Malhostovice, Omice. Olympia dosahovala poměrně dobrých výsledků i když hrála ve stále těžších podmínkách. Většinu zápasů hrála u soupeřů nebo v Jundrově. V roce 1939 dohrála Olympia Žebětín poslední utkání a zanikla v roce 1940 odprodejem rekvizit do SK Bystrc za 700 Kč, které byly věnovány na činnost odbojového hnutí.

Etapa SK Bystrc (léta 1932-1948)

Nelze přesně doložit kdy byl SK Bystrc založen, záznamy se nezachovaly. Víme však bezpečně, že k založení klubu došlo na květnové schůzi v roce 1932 v restauraci "u Novotných" (dnešní Hvězda), na které byl zvolen první výbor: Josef Nachtnebl (předseda), František Krmíček (jednatel), Inocenc Volejník (pokladník), František Stejskal (zapisovatel), Josef Skoumal (vedoucí mužstva), Bohuslav Havlíček (člen výboru za hráče) a Josef Heneš. Dále Bylo usneseno, že klubové barvy budou zelenobílé. Vybudování hřiště bylo cílem někdejších 78 členů mezi něž patřil i bystrcký starosta Josef Kazda. Ten brzy přidělil klubu v ohbí řeky Svratky obecní pozemky, Který hlubokými jámami po vytěžení písku připomínali měsíční krajinu. Při budování hřiště se projevila obětavost všeho členstva spoustou odpracovaných hodin. Dílu pomohlo vypůjčení kolejnic a vozíků od Správy stavby silnic kolem budoucí přehrady.
Oficiálním vstupem bystrckého klubu do fotbalového dění bylo přátelské utkání 3.7.1932 Řícmanice - Bystrc 2:4 (4x skóroval Boh.Havlíček). Tehdy nastoupily: Jan a Josef Heneš, Karel a O.Kula, Šteffek, Jahoda, Svoboda, Buchálek, Balák, Stejskal, Havlíček a Možný. Slavnostní otevření bystrckého hřiště se uskutečnilo 4 a 5.7.1933 pohárovým turnajem. Jeho zahájení předcházelo shození míče z letadla na hrací plochu, což bylo velmi atraktivní, turnaj vyhrály SK Řečkovice.
Do mistrovských soutěží BZMŽF (Bradovy západomoravské župy fotbalové) vstoupila Bystrc na podzim roku 1933 velice úspěšně. Euforii nepřeťala 19.února 1935 ani pohroma. Dravé Svratce při náhlém tání nestála v cestě ještě přehrada a hledala si jiné koryto. Smetla vše co jí stálo v cestě. Voda zaplavila celé hřiště, pokryla je krami a odnesla plot. Po odpadnutí vody zbyl jen neutěšený pohled na hřiště plné výmolů, bahna kamení a proutí. Znovu se ukázala láska členů ke klubu při odstraňování škod. A to, v co nikdo nedoufal se stalo skutkem. Bystrc na jaře pokračovala ve své oblíbené hře a opět úspěšně. Nezadržitelně postupovala, zdraví základ jí daly tehdejší známí trenéři Vohralík, Procházka, hrající Batysta a největšího úspěchu dosáhl Karel Burkert (bývalý brankář SK Židenice), Který v období 1936-40 dovedl SK Bystrc do nejvyšší župní soutěže I.A třídy. Ta byla soutěží vysokou, byla vlastně na třetím stupni po lize a divizi. Navíc se o ni tvrdilo, že se v ní hraje nejlepší amatérský fotbal.
I.A třídu vybojovali: Celfr - Kučera, Bittner, Dvořák, Minařík, Duda, Doležal, Oldřich a Miroslav Klimeš, Šteffek, Bohuslav Havlíček, Bláha. Všichni jmenovaní (bez brankáře Celfra a Doležala) hráli nejvyšší župní soutěž, kádr rozšířili František a Antonín Halíček, Šebek, Lustig, Vít, Forman, Strakoň, Holubář a Crhonek. Po sestupu odešli klíčoví hráči, kádr doplnili Venyš - Josef Vrzal, Hloušek, Božek, Hanskut, Bartoš, Milan Bartl, Kratochvíl, Fučík, Vitula, Šetek, Beránek.
SK Bystrc byl nositelem dobré kopané, měl nepravidelně hrající béčko, dorost a později benjamínky bez patřičné dokumentace.

Období 1948-1960

Únorové události v roce 1948 zasáhly do činnosti SK Bystrc - hospodářsky a sportovně splynul s jednotou Sokola. Původní sezóna 1948/49 byla zkrácena na polovinu (podzimní sezónu 1948) a od jara 1949 se začalo hrát systémem jaro-podzim. Zrušily se dřívější soutěže a jejich názvy, na Mistrovství republiky navazovaly krajské a okresní soutěže. Poprvé v historii se Bystrc a Kníničky setkaly ve stejné soutěži.
Hráčský kádr: Alois Havlíček - Bittner, Kučera, Strakoň, Hájek, Jan Kukla, Tyll, Zdeněk Havlíček, Kuriál, Stanislav Bárta, Miroslav a Milan Bartl, Ptáček, Nejezchleb, Tříska, Dvořák, Možný, Božek, Podborský, Minařík a Petr.
V červenci roku 1950 došlo ke sloučení Sokola Bystrc s Kovomatem Brno a od sezóny 1951 tým vystupoval v městské soutěži pod názvem TJ Sokol Kovomat Bystrc.
Výkony byly slabé, kopaná upadala, startovali: Ludvík Bartl, Venyš - Podborský, Knoflíček, Milan Bartl, Kučera, Minařík, Bittner, Heneš, Rubeš, Zbořil, Možný, Miroslav Bartl, Pospíšil, Božek, Nejezchleb, Ptáček, Štefek, Chlubný.
Spojení Sokola Kovomat Bystrc s Dynamem Energetika Brno
Toto spojení v roce 1953 se velmi kladně promítlo v bystrcké kopané. Začal výkonnostní vzestup přílivem nových hráčů, obětavých funkcionářů z řad zaměstnanců Energetické strojírny, čemuž významně napomáhal ZV ROH. Připomínáme zásluhy Oldřicha Božka, který nejenže stál u slučovacího procesu, ale konal vše pro to, aby Dynamo Energetika Bystrc dosáhlo nejlepších výsledků nejen v kopané, ale také při náročné přestavbě a rozšíření hřiště do dnešní podoby. Iniciativně stál vždy první tam, kde šlo o řízení a organizaci velkých úkolů a kolektivní dílo, vykonané v éře Dynama, zůstane trvalým dokladem velkého úsilí tehdejších Dynamovců.
Na přelomu let 1955/56 došlo k náročné přestavbě hřiště, takže dynamo hrávalo své soutěžní utkání v Kníničkách. Tato skutečnost a jiné vážné důvody hráčů byly příčinnou, že po dohrání sezóny 1956 skončila úspěšná éra Dynama, trvající čtyři roky. Široký kádr Dynama tvořili kromě našich starých známých hráčů, ještě další: Ondra, Celý - Chrastil, Laichman, Veselý, Hašek, Stehlík, Pernica, Toufar, Vaverka, Kroutil, Mil.Vrzal, Šmídek, Havlík, Knap, Vít, Svoboda, Zavřel, Josef Orság, Hrazdíra, Klimeš. Dynamo Bystrc mělo také v soutěžích "B" a "C" mužstvo dospělých, nezaháleli dorostenci ani žáci. Na společnou schůzi zástupců Dynama a Sokola Bystrc, kopané v závěru roku 1956 došlo k hlasování o přechodu Dynama do Sokola Bystrc. Od ročníku 1957 hrál Bystrc pod staronovým názvem TJ Sokol Bystrc.
Během maratónu tří sezón nastupovali: Ondra, Sobol - Chrastil, Kroutil, Veškrna, Kláček, Andresek, Janda, Stodůlka, Ujčík, Tyll, Zbořil, Hašek, Božek, Mazal, Milan Bartl, Svoboda, Možný, Toman, Nejezchleb Sobota a Petr.
V roce 1958 dochází k výstavbě zděného sociálního zařízení. Aktivita členstva byla malá, dílo se dokončovalo dlouho, ještě po sloučení Bystrce a Kníniček.V sezóně 1959/60 svedl bystrcké a kníničské fotbalisty znovu osud, oba celky hrály III.Třídu Brno - venkov. Bystrc tam sestoupila a Kníničky tam nuceně, přes protesty přešly z města. V jarní sezóně došlo v Bystrci k hráčské a funkcionářské krizi, které nikdo nezabránil. Soutěž se nedohrála a skončila činnost oddílu kopané. nejvěrnější hráči však přece na hřišti docházely k tréninkům a doufali, že se situace nějak vyřeší.

HISTORIE KNÍNIČSKÉ KOPANÉ

Období 1932-1961

Tam, kde si dnes spolu hrají vlny přehrady, tam na jejím dně již před 70 lety ke sklonku roku 1932 založili sportovní nadšenci fotbalový klub DSK Kyničky. Výbor, jehož prvním předsedou byl po několik roků Stanislav Vrzal a v němž jako zakládající členové klubu byli Bohumír a Bohuslav Valenta, František Kučera, Adolf Kamenický a další se prvně soustředil na vybudování hřiště na obecním pozemku - pískoviště "Na Kaňavé" zjara 1933, což se brzy i když ne bez potíží jeho budovatelům podařilo. Hřiště bylo otevřeno 17.9.1933 utkáním DSK Kyničky - Trampská XI. Údolí oddechu 0:13.V týmu domácích hráli: František Kučera - Jan Valenta, Kostečka, Michura, Drápal, Broža, Dundáček, Boh. Valenta, Boh. Stejskal, Josef Stejskal. Hřiště mělo výborný písčitý povrch a bylo menších rozměrů. Sloužilo i HSK až do konce roku 1937, aby je později pohltila stavba přehrady, když už se většina obyvatel stěhovala do Nových Kníniček.
DSK Kníničky hrál s RH Bystrc soutěž Rudých hvězd za těžkých podmínek, proto v roce 1936 přešel pod sbor dobrovolných hasičů a vystupoval s názvem HSK (Hasičský sportovní klub). Udivující skutečností bylo, že klub bez hřiště měl dobré výsledky ve II. třídě BZMŽF až do léta 1942, kdy sestoupil do III. třídy. HSK po podzimu soutěž vzdal a byl dán do klidu.
Po osvobození vybudovali kníničtí sportovci pod přehradou potřebné hřiště, je malý kousek od bystrckého stánku, které oddělovala řeka Svratka, přemostěná v roce 1975 ocelovou lávkou. V roce 1947 obnovil SK Kníničky činnost, hrál o stupínek níž než bystrčtí, vyrovnaná výkonnost je v sezóně 1949 a 1950 ve III. třídě Tišnovska a v sezóně 1959/60 ve III. třídě Brno-venkov.
V Kníničkách měli vždy štěstí na dobré hráče a funkcionáře. Namátkou uvádíme, že po takových hráčích na vrcholu sportovní výkonnosti jako byl Kachlík, Juránek, Michura, Fučík, Hloušek, Josef, Miloslav, Karel a Alois Vrzal, Ondra, Muzikář, Stolhofer, Peřina František a Jaroslav Havlíček, Broža, Gardoň, Valenta, Elsner, Špaček, Procházka by tehdy sáhl nejeden klub. Ve prospěch oblíbené kopané se dokázali zříci osobního pohodlí tito nejzasloužilejší funkcionáři, i když nelze každého vyjmenovat: Stanislav Vrzal (dlouholetý předseda HSK), Hloušek, Obrovský, Hrdlička, Štajgl (předsedové), Josef Vrzal, Zounek, Oldřich Kučera, z dalších pak Fučík, Halíček, Šroler, Ondráček, Bureš, Mil.Kučera, Karel a Bořivoj Juránek a další. Všichni odvedli kus poctivé práce ve prospěch nejen kníničské ale i bystrcké kopané, která v září roku 1961 splynul v jeden celek.

SLOUČENÍ ODDÍLŮ KOPANÉ

SOKOL BYSTRC - SOKOL KNÍNIČKY

DNE 12.9.1961

Bystrc-Kninicky-BM-134b.jpg(6 kb) Ke sloučení přispěl mimo jiných příčin i přirozený vývoj obou obcí, které byly v květnu roku 1960 přičleněny k městu Brnu. Shodou okolností se blížilo i 30. výročí založení bystrcké a kníničské kopané. Byl to nejcennější dar obou jednot k významnému výročí , neboť novému oddílu TJ SOKOL BYSTRC-KNÍNIČKY se otevřela široká cesta nejen na poli sportovním, ale i budovatelském. V nově zvoleném výboru byl předsedou Lub. Štajgl a členy Boh. a Bořivoj Juránek, Oldřich Havlíček, Karel Fučík, František Blecha, Jan Mazal, Jar. Cibulka a Št. Robíšek, v roce 1962 byla sloučena jednota a výbor doplněn o další členy: J.Hrdličku, J.Kostečku, J.Rychlíka, J.Vrzala, J.Zounka, E.Obrovského a J.Bureše, které čekaly nemalé úkoly. Šlo o započatou výstavbu sportovního střediska, šaten a výstavbu lávky, k níž došlo mnohem později.

Historické milníky od roku 1962

Muži A
1975 - Postup z II. třídy Brno-město do I.B třídy. Základní kádr: Frank - Žbodák, Studený, Vrzal, Milan a Mir. Bartl, Jar. Havlíček, Šulák, Vašín, Ryšánek, Böhm, Kreml, Prepsl. Trenér ing.Zdeněk Rýc.
1978 - Postup z I.B třídy do I.A třídy, suveréním způsobem těchto hráčů: Rozmahel, Lazar - Studený, Vrzal, Libíček, Šťastný, Sommernitz, Prošek, Klimeš, Podvéský, Milan Bartl, Böhm, Vašín, Ludín, Němec, Ladislav Bedřich, Podstránský, Ryšánek. Trenér ing.Zdeněk Rýc.
1983 - Postup z I.A třídy do JmKP, sk.A ze 6. místa (byly zřízeny 2 skupiny JmKP). O úspěch se přičinily: Douchta, Trtík, Jezdinský, Jiří Andrýsek - Hort, Lukáš, Miroslav Mica, Kichner, Šulák, Libíček, Veit, Kumstát, Lorenc, Sommernitz, Ludín, Hladiš, Válka, němec, Himr, Petrus, Burian, Ladislav Bedřich a Povolný. Trenér Leopold Andrýsek.
1987 - Sestup z JmKP (byl zredukován na jednu skupinu se 14 týmy) do krajské soutěže I. třídy. Na soupiskách byli uváděni: Šenkyřík, Jiří Andrýsek - Hort, Ladislav Bedřich, Ostřížík, beránek, Libíček, Zajíček, Pešek, Buriánek, Klvač, Šulák, Kirchner, Máša, Dvořák, Robert Křivánek, Brzobohatý, Majer a Moravec, který přišel z Drnovic, výměnou za Miroslava Micu. Trenér Igor Machata.
1991 - Postup z I.A třídy sk.A (1.místo) do JmŽP spolu s dalšími osmi celky. Startovali tito hráči: Jiří Andrýsek - Libor Křivánek, Robert Křivánek, Sladký, Klvač, Lukáš, Petr Bedřich, Miroslav Mica, Novák, Procházka, Komárek, Kumstát, Zajíček, Martin Ryšavý, Pavel Fiala, Olša, Fila a Polák. Trenér ing.Zdeněk Rýc.

Muži B
SK Bystrc soutěžila o body v roce 1940, pak byla zrušena. Muži B hrávali občas do roku 1953 přátelské zápasy před A mužstvem. Za éry Dynama soutěžili o body muži B a C. Do ruku 1961 je činnost B mužstva zamlžena z prostého důvodu, záznamy neexistují.
1962 - B mužstvo startuje ve III.třídě Brno-Město.
1979 - Postup z III.třídy Brno-Město do II.třídy Brno-Město zajistili: Polák - Michna, Zdeněk Kašpar, Milan a Mir. Bartl, St. Bárta, Čechura, Pařil, Vašín, Studený. trenér Alfred Fuss.

Dorost A (starší)
Dorostenci soutěžili již za éry SK, Sokol a Dynama. Záznamy z této doby nejsou, stejně tak i od roku 1962, kdy dorost byl účastníkem měst. soutěží. Konkrétní zpráva je až z II.třídy Brno-Město ze sezóny 1979/80.
1979 - Dorost startuje ve II. třídě Brno-Město s těmito hráči: Šťastný, Janošek, Flendr, Machač, Peřina, Meišner, Laburda, Sádecký, Hájíček, Sládek, Vrzal, Tyc, Vláčil, Miroslav a Jan Mica, Povolný, Haluza, Juránek, Sedlák, Kříž, Vrána, Dundálek, Horák, Bárta, Stejskal. Trenér Zdeněk Havlíček.
1982 - Postup z II. třídy Brno-Město do krajské I.třídy: Novotný - Machač, Peřina, Petr Bárta, Meišner, König, Tyc, Povolný, Dundálek, Vláčil, Dvořák, Horák, Vrzal, Doucha, Michna, Doležal, Robert Křivánek, Haluza, Flendr, Juránek, Sedlák, Škůrek, Vlašánek, Fiala. Trenér Michal Hriž.
1983 - Postup z I.třídy do JmKP navazoval na postup mužů A, tak rozhodl výkonný výbor (dorost skončil na 2.místě I.třídy). Startovali stejní hráči, novými byli: Absolon, Bičan - Pavel Fiala, Petr Ghisi, Libor Křivánek, Novák, Štěpánek, Zajíček a Zavadil. trenér Michal Hriž brzy odstoupil, nahradil ho ing. Zdeněk Andrýsek.
1985 - Sestup z JmKP do krajské soutěže I.třídy. Startovali: Novotný - Řeřucha, Libor a Robert Křivánek, Zajíček, Zdráhal, Vlašánek, Peter Ghisi, Aujeský, Pavel Fiala, Veleba, Polák, Vetýška, Rulíšek, Oldřich Kasimir a další. Trenér ing. Zdeněk Andrýsek.
1988 - postup z I.třídy do JmKP vybojovali: Vogt - Pavlovec, Pojsl, Roman Lipovský, Polách, Leoš Pernica, Neděla, Sladký, Jurnečka, Polák, Veleba, Michal Olša, Št. Dubáň, Pelc, Komárek, Prošek, Muzikář. Trenér ing. Zdeněk Andrýsek. Po skončení koučování mužů B mu vypomáhal Josef Schmutz.

Dorost B (mladší)
V úvodu osmdesátých let nastal u bystrcké mládeže značný zájem o kopanou. Příležitost se využila rozšířením mládežnických družstev na dvojnásobek. Byl zřízen mladší dorost, mladší žáci a výběrová základna nejmladších žáků (přípravka).
1981 - Vstup do III.třídy Brno-Město. První hráčský kádr: Novotný - Fiala, Horníček, Robert Křivánek, Vejrosta, J.Kasimir, Škůrek, Vlašánek, Haluza, Juránek, Michna, Doležal, Pospíšil, Cihlář, Vrána, Řeřucha. Trenéři: Zdeněk Havlíček a Milan Božek.
1983 - Postup z III.třídy Brno-Město do II.třídy Brno-Město zabezpečili: Old.Kasimir, Ota Sládek - J.Kasimir, Rob.Ghisi, Libor Křivánek, Koutný, Badal, R.Pernica, Jantač, Kubíček, Vlašánek, Dovec, Řeřucha. Trenér Zdeněk Havlíček.
1989 - Vstup do nově zřízeného JmKP mladšího dorostu z 13.místa II.třídy Brno-Město. Starří a mladší dorost bojovali se stejnými soupeři. Hráčský kádr: Bureš, Ospalý, M.Dubáň, Havlíček, Kašík, R.Lipovský, Jiří Kadaňka, Kopečný, Macháček, Brodecký, Lončarič, Klimeš, Svítil, Vacek, Vémola, Kuča, Janáček, Marek Nekvapil. Trenér Pavel Nekvapil.
1991 - JmŽP mladšího dorostu byl zrušen, přeřazení do I.třídy JmFŽ kde vystupoval Bystrc-Kníničky dorost B. Nastupovali: Šventko - L.Kvarda, Strnadel, Köhler, Špaček, Filip Kašík, Šlezinger, Ondra, Troner, Kopecký, Jakubčík, Kos. Trenér Zdeněk Havlíček

Starší žáci A
V minulosti se na nejmladší krev málo dbalo i když žáci někdy proti soupeřům přátelsky hrávali. Průkopníkem žákovské práce byl St.Bárta st. (začínal v žákovském družstvu již v roce 1936 jako hráč). Navázal na své předchůdce, stal se nejen vedoucím, trenérem, ale opravdovým tátou žáku v období 1966-1975.
1966 - Účastníci III.třídy Brno-Město.
1970 - Postup z III.třídy do II.třídy Brno-Město, nastupovali: L. a M.Duran, Stejskal, Bartl, Šťastný, Ošmera, Prepsl, Hájek, Dvořák, Klvač, Zd.Kašpar, Vémola, Trnka, Maláč, Máčal, Kučera. Trenér Stanislav Bárta st.
1980 - Sestup z II.třídy do III.třídy Brno-Město.
1984 - Postup z III.třídy do II.třídy Brno-Město: T.Hemza - Sladký, Šť.Dubáň, Hriž, L.Pernica, Komárek, Brodecký, Pelc, Radnický, Pojsl, Polák. Trenér Václav Michna.
1987 - Postup z II.třídy Brno-Město do krajské I.třídy: Kubový, Svítil - Kučera, Werner, M.Dubáň, Roman Lipovský, Chmela, Dan Kadaňka, Prošek, Walter, Brodecký, Čermák, Pivec, Novotný, Muzikář. Trenér Václav Michna.
1990 - Postup z I.třídy do JmKP: Martin Pagáč - Köhler, Jaroš, Měřínský, Horák, Libor Kvarda, Doležal, Němeček, Kos, Pokorný, Dvořák, Šventko, Šlezinger, Uher. Trenér Václav Michna.

Starší žáci B
Rozšířili hráčskou pyramidu v roce 1983, přihlášky do mistrovství ovlivňoval kolísavý počet hráčů.
1984 - IV. třída Brno-Město: Vogt - Pavlovec, M.Dubáň, Polách, Hubáček, Jánský, Zdeněk Hrdina, Berki, Duda, Moravec, P.Michura, Skoumal, Dan Kadaňka. Trenér Jan Bartošek.
1986 - Po dvou ročnících nebyly do soutěže přihlášeni.
1987 - IV.třída Brno-Město: Lončarič, Macháček, Jiří Kadaňka, Rad.Lipovský, Huber, Herák, Kadleček, Simandl, Měřínský, Havlíček, Holub, Čermák, Dosedla, Podborský, Štefka, Polák. Trenér Václav Michna.
1989 - Po dvou ročnících nebyly do soutěže přihlášeni.
1990 - III.třída Brno-Město: Strnadel, Šlezinger, Tronner, Jakubčík, Ondra, Filip Kašík, Esender, Horák, Kubiš, Čarvaš, Kos, Veselý. Trenér Václav Michna.
1991 - II.třída Brno-Město, trenér Václav Michna.

Mladší žáci A
Věková kategorie mladších žáku byla zřízena od podzimu 1981.
1982 - III.třída Brno-Město: Bazala - Bartošek, Šitina, Komárek, Brdička, Jurko, Štrait, Lapeš, Sladký, Nižínský, Přibyl. Trenéři Jan Bartošek a Jiří Komárek.
1984 - Postup z III.třídy od II.třídy Brno-Město: Kobosil, Vorel, Werner, Kučera, Dan Kadaňka, Prošek, Walter, Malášek, Čermák, Zezula, Pivec, Šebesta. Trenéři Karel Čermák a Malášek.
1987 - Postup z II.třídy Brno-Město do krajské I.třídy.
1990 - Postup z I.třídy do JmKP: Adamec, Ilja Kašík, Valkovič, Vybíral, Kareš, Ježek, Kokta, Kopecký, Selucký, Hunka, Ličartovský, Michl, Starý, Zralý. Trenér Karel Čermák.

Mladší žáci B
Hráči této věkové kategorie poprvé vstoupili do soutěže mladších žáků na jaře 1983 jako hospitanti. Jaro odehráli: T.Hemza, Pavlovec, Hubáček, Pojsl, Sladký, Hriž, Chlubna, Komárek, Šť.Dubáň, Šitina, Polák, Brodecký. Trenéři Václav Michna a Jiří Komárek.
1986 - III.třída Brno-Město, tehdejší hráči: Kania, Köhler, Ševčík, Kos, Šlezinger, Filip Kašík, Horák, Němčanovský, Beranovský, Němeček, Hýža.
1991 - Postup z III.třídy do II.třídy Brno-Město: Koláček, Vladík, Beranovský, Veselý, Přikryl, Musil, Sklenařík, Juroška, Souček, Vykypěl, Vaněk. Trenér Jar. Putna.

Přípravky (nejmladší žáci)
Základ hráčské pyramidy nejprve tvořila jedna přípravky, v současnosti se rozrostli na tři optimální družstva (dvě starší a jedno mladší).
1982 - První utkání nejmladších žáků bylo sehráno 3.dubna, do té doby se učili prvním fotbalovým hrůčkům: Vogt - Brodecký, Michura, Skoumal, Pojsl, Čermák, Aleš Havlíček, Kobosil, Moudrý, Martin Dubáň, Svoboda, Malášek, Lončarič, Novotný. Trenér Václav Michna.
1987 - Od podzima, se představily v městských soutěžích dvě přípravky (A-B).
1988 - Soutěž hrálo jedno družstvo přípravky.

Sezóna 1991-1992
Sezóna 1992-1993
Sezóna 1993-1994
Sezóna 1994-1995
Sezóna 1995-1996
Sezóna 1996-1997
Sezóna 1997-1998
Sezóna 1998-1999
Sezóna 1999-2000
Sezóna 2000-2001
Sezóna 2001-2002
Sezóna 2002-2003
Sezóna 2003-2004

Další zápasy:
Muži A
Dolní Benešov
-
Bystrc
So 19.4. 16:00
Muži B
Bystrc
-
Šaratice
So 19.4. 10:15
hřiště Popůvky
Dorost
Bystrc
-
Vrchovina
So 19.4.
starší 10:15
mladší 12:30
Žáci A
Rousínov
-
Bystrc
So 19.4.
starší 10:30
mladší 9:00
Žáci B
Bystrc
-
Řečkovice
Ne 20.4.
starší 10:30
mladší 9:00
hřiště Žebětín
Starší přípravka A
Svratka
-
Bystrc
Pá 18.4. 17:00
Mladší přípravka
Svratka
-
Bystrc
Pá 18.4. 15:30
Starší přípravka B
Bystrc
-
St. Lískovec
Ne 20.4. 9:00
Copyright © 2007 emental86